Bolesti hlavy, vnitřní neklid, stažený žaludek, bušení srdce, pocit úzkosti, bolesti zad… Nepříjemné příznaky, které mají negativní vliv na náš zdravotní stav. Spouštějí nemoci a ničí naše sny.

Psychika a tělo

Psychika je velice křehká součást našich životů, a když není v rovnováze, ničí naše plány a hlavně zdraví. Psychosomatická medicína, jakožto respektovaná součást klasické medicíny, upozorňuje na důležitost psychických stavů a na jejich dopad na zdravotní stav člověka. Nemluvíme jen o sportovcích, kde je dávno jasné, že bez stabilní psychiky nelze podávat stabilní výkony. Mluvíme o běžném člověku, kde se již nejedná o získávání trofejí, vítězství a posouvání výkonnostních limitů, ale o kvalitu života každého z nás.

Je skutečně psychika tak důležitou součástí života? Kdo z nás někdy nezažil, jaké to je, když se cítíme mizerně a nemáme chuť a energii na jakoukoliv aktivitu? Kdo z nás neměl ty zvláštní pocity v břichu a nezažil stres a nervozitu, když se ocitl v náročné situaci?Odpovědi známe všichni. Nikdo se nevyhne stresovým situacím a je důležité, jak je dokáže zvládnout!

Psychika člověka má přímý dopad na fyzickou stránku. Uvedeným propojením se zabývá psychosomatická medicína. Ta vychází z klasického lékařství jen s celistvým pohledem na nemocného. Zohledňuje jak tělesné stavy člověka, tak psychické a sociální, jež jsou navzájem propojeny.

Pokud je některá část narušena, může mít negativní dopad na tu další. Nebezpečné je, že i zcela zdravý člověk, který se ocitl ve stresu a problémech a je psychicky oslabený, u sebe může spustit nemoc na fyzické úrovni!

Někdy se lékaři marně pokoušejí pomocí různých testů nalézt příčiny vzniku bolestí a nemoci. Odpovědi je pak třeba hledat v psychickém stavu pacienta. Efektivní je týmová práce více odborníků – klasických doktorů, psychologů, fyzioterapeutů a dalších.

Dopadem psychické zátěže na lidské tělo se zaobírá mnoho odborných studií. Odborníci se shodují, že naše tělo na úrovni fyzické reaguje na úroveň psychickou, aby ji chránilo. Tělo nás upozorní určitým tělesným příznakem, že něco není v pořádku, že bychom měli zvolnit, nebo nějaký problém, který nás trápí, vyřešit. Duše tímto způsobem volá o pomoc, a když se jí pomoci nedostává, z obyčejného příznaku může vzniknout nemoc.

Proto bychom neměli varovné signály přehlížet, ale věnovat jim dostatečnou pozornost a pokusit se je řešit. Řešení na psychické úrovni neznamená, že se problém musí okamžitě vyřešit, jinak onemocníme. To není někdy možné zvládnout z různých důvodů.

Důležité je začít se problémem zaobírat a eliminovat jeho dopady na psychiku. Existují různé techniky na regulaci emocí, na uvolnění napětí a celkové snížení stresu. V takovémto případě je mentální trénink a psychologická pomoc pod vedením odborníka tou nejlepší a nejrychlejší variantou, jak obnovit psychickou rovnováhu bez negativního dopadu na zdraví.

Když hlava nefunguje, jak má, tělo „pláče“

Psychika má velký vliv i v případě uzdravování. Nejenže její disharmonie může způsobit nemoci, ale ovlivňuje pacienty, kteří již léčbu podstupují. Psychosomatická léčba představuje spolupráci více odborníků, ovšem podílí se na ní hlavně sám pacient. Nestačí jen zajít k lékaři a vzít si kouzelný prášek. Je potřeba aktivně pracovat s myslí a naučit se ovlivňovat své psychické stavy. Tím lze předcházet tomu, aby ovlivňovaly naše fyzické zdraví, tedy nemoci.

Duševní trénink sportovců

Sportovci jsou k péči o duševní zdraví vedeni automaticky. Alespoň co se týče základu. Závisí na tom jejich sportovní výkon! Procházejí běžně náročnými a stresovými situacemi, čímž se stávají odolnějšími a schopnějšími zvládat emoce a psychiku.

Když vyvstanou problémy, mají kolem sebe odborníky, kteří jim poskytnou patřičnou terapii a rady, jak své psychické stavy ovládat. V lepším případě se to učí dříve, než se dostanou do větších potíží. Sportovci trénují myšlení paralelně s tréninkovým procesem a rozvíjejí své schopnosti, jak na úrovni fyzické, tak psychické.

Duševní trénink je vlastně práce sportovce na psychických vlastnostech. Každý jedinec má jiné vlastnosti, jež utvářejí jeho osobnost. V průběhu let tréninku tyto vlastnosti rozvíjejí a zlepšují. Jedná se například o sebedůvěru, sebereflexi, houževnatost, trpělivost, sebekontrolu, emoční vyzrálost, vyrovnanost atd.

Sportovec, který chce být úspěšný, posiluje tyto vlastnosti od začátku sportovní kariéry. Snaží se překonávat překážky, nebojí se pracovat mimo svou komfortní zónu. V komfortní zóně nedochází ke zlepšení, ale v nejlepším případě k setrvání v současném stavu, a to taky jen dočasně. Pak je potřeba z ní vystoupit a objevovat nové cesty a činit nové kroky vedoucí ke zlepšení a k dosažení vysokých sportovních cílů.

Paradoxem je, že rekreačním sportovcům přináší sport úlevu od stresu a duševní pohodu. Profesionálním sportovcům přináší sport naopak extrémní psychickou zátěž. Navzdory všemu svoji práci milují a dobrovolně se každodenně vystavují náročným fyzickým a psychickým tlakům. Rozdíl mezi „hobíky“ a profesionály spočívá v tom, že druzí jmenovaní si tuto dráhu vybrali dobrovolně, navíc ve většině případů umí ve srovnání s hobby sportovci pracovat se stresem lépe.

Normální člověk, který se ocitne pod stresem a v záplavě problémů či vířících myšlenek, je tím vším spíše zaskočen. Nezná tak dokonale svoji psychiku a neví, jaké triky použít, aby se cítil nejen lépe, ale aby jeho psychický stav neměl negativní dopad na fyzické zdraví.

Profesionální sportovec se učí na takovou situaci připravit, prochází si jí mnohokrát a trénuje si techniky, jak se s ní vypořádat a zvládnout ji bez negativního dopadu na duševní stav. Proto má daleko větší šanci vyhnout se špatnému vlivu na své zdraví. Nedovolí, aby psychika ničila jeho sny, čímž chrání i své fyzické zdraví.

Nezáleží na tom, kdo jsme a co děláme. Záleží na tom, abychom pečovali o své duševní zdraví, předcházeli nemocem a tím měli možnost plnit si své obyčejné nebo veliké sny…

Zdroj: Časopis Golf. Autor: Andrea Změlíková (10/2019, str. 42-43)