Co to vlastně strach je, odkud se bere jeho ničivá síla? Někdy se nám stává, že pociťujeme zvláštní emoce. Nejsou nijak příjemné a nedoprovázejí je pozitivní emoce. Právě naopak! Cítíme se jako v pasti, buší nám srdce, slyšíme zrychlené dýchání, chvějeme se a nedokáže racionálně myslet.

---

Tato emoce je reakcí na hrozící nebezpečí a ohrožení. Nemusí nám jít o život, přesto můžeme pociťovat strach. Strach, že se nám něco nepovede tak, jak bychom si přáli. Ve sportu vzniká strach z obavy, že nedosáhneme výsledku, o jaký usilujeme. Strach můžeme mít také ze soupeře nebo z toho, že zklameme ostatní, a hlavně sebe samé.

Nepřítel číslo jedna

Pojmenujme si strach jako svého největšího nepřítele. Jeho moc je větší, než si připouštíme. Když se objeví, ovládne naši mysl dříve, než si to vůbec uvědomíme. Naše myšlenky zamoří tím nejhorším „toxickým odpadem“ a nedovolí nám dosáhnout to, co v té chvíli tak moc chceme. Náš nepřítel strach, obavy a pochybnosti o sobě samém mohou začít zcela „nevinnou“ otázkou: Co když?
Co když se mi nepodaří vyhrát? Co když zklamu lidi, co mi věřili? Co když to nedokážu a zesměšním se? Co když…? Jedna obyčejná otázka spustí lavinu dalších. V hlavě se nám začnou přehrávat negativní scénáře, za které by se nemusel stydět ani „oskarový“ režisér. Čím více přestaneme mít strach pod kontrolou, tím více sílí! Náš nepřítel nás může úplně zlomit a my svoji bitvu prohrajeme.

Nezahazujme své příležitosti a sny jenom proto, že se necháme ovládnout imaginárním nepřítelem. On přece neexistuje, nikdo z nás ho neviděl, nedotýkal se ho. Tak proč bychom se ho měli bát! Vytvořili jsme si ho my sami. V naší mysli. Pustili jsme nepřítele číslo jedna do našeho vnitřního světa a dovolili mu, aby zničil i ten vnější. Nemusíme to dělat! Můžeme ho zastavit.
Když si dokážeme včas uvědomit, že někdo narušil naše bezpečné teritorium, přiznáme si, že se pomalinku vkrádá na naše území, jsme na správné cestě vyhnat tohoto nepřítele a zase nastolit požadovaný mír.

Přestavte si, že jste na významném turnaji. Vaše příprava byla náročná a zdlouhavá. Začnete hrát a zprvu se vám daří skvěle. Pak najednou jako by vás štěstí opustilo a vy zahrajte horší odpal. Na to váš nepřítel čeká. Zaútočí tehdy, když se cítíte hůře, když jste oslabeni. Nastoupí pochyby, obavy a strach, jak se bude turnaj vyvíjet dále. Sbíráte veškerou sílu, abyste se soustředili na další hru, ale stojí vás to tolik energie a soustředění, že další míček nenaplní ani zdaleka vaše očekávání. Nepřítel přesně ví, kdy jste nejslabší, a zaútočí naplno. Ovládne vaši mysl natolik, že nebudete schopni zmobilizovat své síly a vysněný turnaj prohrajete nebo zahrajete pod hranici svých momentálních schopností.
Nemuselo to tak skončit, existuje způsob, jak situaci zvrátit a ukázat sobě i ostatním, jak skvěle umíte hrát. Nemusí být každá situace v životě perfektní, nemusíte každý turnaj zahrát úžasně, ale je škoda „neprodat“ v ten den to, na co jste tvrdě trénovali a na co skutečně máte.

Jak porazit strach

1. Přiznání
Prvním krokem je přiznat si, že se strach objevil. Pokud tohle dokážeme, nedovolíme mu, aby naši mysl ovládly negativní myšlenky. Ty jsou jako jeho vojáci. Čím více jich necháme vstoupit na naše území, tím menší šance je, že bitvu vyhrajeme. Víme, že strach je tady, a postavíme se mu čelem!
Berme strach jako výzvu, která nám pomůže dokázat a získat více. Berme ho jako zkoušku našich schopností. Když to zvládneme a přesvědčíme se, že jsme silní, že dokážeme překonávat překážky, odměnou nám budou naše výsledky, spokojenost a štěstí. Identifikovat strach nám pomohou otázky typu: Jak se cítím? Co se to se mnou děje? Odkud pochází tyto pocity? Jsou mi tyto pocity přínosem, nebo nejsou?

2. Uvědomění
Když si uvědomíme, že je možnost situaci ovládnout a opět získat kontrolu nad svým životem, uklidní nás to a následně dokážeme zaměřit koncentraci na to podstatné. Třeba na změnu naší hry… Pomůže nám to soustředit se na každý detail, který potřebujeme na to, abychom zase hráli s lehkostí a přesností. Získáme opět víru ve své schopnosti a naplno využijeme naše hráčské dovednosti.
Zpřítomníme se a nedovolíme myšlenkám, aby se zaměřily na minulost nebo budoucnost. Teď je potřeba být v přítomnosti a zvažovat každý krok. Pomocné otázky k uvědomění zní například: Kdo ovládá moji mysl? Kdo je pánem mé mysli? Na co se právě teď koncertuji? Na co bych se měl koncentrovat? Co je pro mne teď nejdůležitější? Kdo může změnit mé myšlení?

3. Postavit se mu čelem
Přestaňme se ho bát! Když víme, že je v naší hlavě, postavme se mu čelem a uvědomme si, že my jsme pánem mysli, že my rozhodujeme o tom, nač budeme myslet. Zastavme všechny jeho „vojáky“ ještě předtím, než vkročí na naše území. Dokážeme to tak, že nedovolíme ani jedné negativní myšlence, aby se rozvíjela dál.
Žádné hororové scénáře, co se bude dít, jak by to mohlo skončit a jak moc to ovlivní vše kolem nás. Nic! Nedokážeme dopředu předpovídat budoucnost. K jeho zastavení lze použít kouzelné slovíčko „stop“, abychom si důkladně uvědomili, že to nechceme. Tím, že nepříteli nedovolíme, aby vstoupil na naše území, oslabíme ho. Bude slábnout a naše sebedůvěra poroste. Vědomě dokážeme pracovat se svoji myslí.
Pokud to opravdu chceme, dokážeme to! Pomoci nám opět mohou otázky typu: Co se mi honí hlavou? Na co chci právě teď myslet? Kdo to může dokázat? Kdy to chci udělat?

4. Odvaha riskovat
Nebojme se riskovat za něco, co nám za to stojí. Ptejme se sami sebe: Chci, aby mne ovládal strach? Kdo kontroluje mou mysl? Co získám, když se strachu postavím a co naopak ztratím? Brání mi něco myslet pozitivně? Na základě svých odpovědí zjistíme, že za vše, co se nám děje, jsme zodpovědní jenom my sami, že to můžeme kdykoliv změnit. Jen je potřeba to udělat. Nejlépe hned!

5. Být odvážný
Pustit se do akce hned je nejlepší způsob, jak se vrátit do hry. Když si v hlavě vše uspořádáme, může to proběhnout rychle. Třeba hned na daném turnaji. Můžeme získat vysněnou trofej, nemusíme se vzdávat. Pokusme se ovládnout svůj mozek, své myšlení co nejrychleji. Je to naše hlava. Nebo snad ne? Zaleží na nás, co jí řekneme a přikážeme.
Kdo chce vyhrávat nebo získávat skvělé výsledky a dosahovat osobního maxima, ten se takových výzev nemůže bát. Ony nás posouvají výše, zajišťují naši spokojenost a uspokojují naše touhy a přání. Ptejme se sami sebe: Co jsem doteď udělal dobře? V čem jsem dobrý? Co můžu udělat hned, abych dosáhl více? Jaký je ten první krok?

6. Pochvala
Vždy se podívejme zpětně na situaci, kterou jsme prošli. Nezapomeňme se pochválit za snahu a ochotu na sobě pracovat, za každý malý úspěch. Analyzujme jednotlivé kroky pomocí otázek: Co se mi dnes povedlo? Co bych příště ve stejné situaci udělal jinak? Co ještě můžu nového udělat, abych byl lepší? Jak se za to vše dnes odměním?

Strach je jen slovo, kterému přidali na vážnosti lidi. Nedovolte, aby jedno slovo ovládalo vás, váš život a všechno na čem vám tolik záleží. Záleží jen na vás, jak moc ho budete brát vážně a jak moc si ho do své hlavy pustíte!

Zdroj: Časopis Golf. Autor: Andrea Změlíková (1/2017, str. 26-27)