Ve sportovním koučinku se objevují dva termíny:

1. Koučink – hledání vlastních odpovědí a řešení pomocí dotazování, objevení a využití vnitřního potenciálu.
2. Mentální trénink – „nahrávání“ nových a pozitivních vzorců chování do podvědomí s cílem jejich automatického využívání.

Je důležité si vyjasnit jejich roli v koučovacím  procesu. Každá z těchto metod má své správné místo a čas, kdy se aplikují přímo na sportovce. Každý člověk je jedinečný, a proto je potřeba zvolit taky individuální přístup při postupu k dosažení cíle. Nedá se tady vytvořit určitá šablona, kterou sportovci, nebo trenéři nastudují v dostupné literatuře, nebo převezmou od svých kolegů a sportovců. Pro efektivní dosahování sportovních cílů je potřeba oslovit odborníky – kvalifikované sportovní kouče nebo sportovní psychology, kteří mají potřebné znalosti a zkušenosti a dokáží sportovci pomoci.

Každý sportovní kouč využívá tyto dvě metody jiným způsobem. V mém vlastním pojetí je koučink nadřazen mentálnímu tréninku a využívám ho při každém sezení s klientem. Mentální trénink je jako „třešnička na dortu“, proto doporučuji „zdobit“ později, až na základě důkladné analýzy mentálního nastavení sportovce. Nejdřív si pomocí koučinku se sportovcem definujeme cíl a následně si k němu vytvoříme cestu, která nám nedovolí něco v budoucnu opomenout a povede nás přímo k němu. Pak pracujeme na konkrétních krocích, které ho postupně přibližují k jeho sportovnímu cíli. Základem je hledání zdrojů, které způsobily sportovci například: snížení výkonnosti, předzávodní trému, neschopnost zvládat tlak, stres atd. Až po odhalení starých a neefektivních mentálních nastavení, je možné začít pracovat na novém a efektivním nastavení mysli směřujícím k dosažení cíle. Mezi hlavní zdroje snížené psychické odolnosti většinou patří: negativní výroky v mysli, snížená sebedůvěra, špatné předzávodní a závodní rituály, neschopnost přijmout a zvládnout tlak, negativní vliv okolního prostředí a další.

Rozdíl těchto dvou metod je hlavně v tom, že v koučinku sportovci neradím, neříkám mu, co má dělat. Pracuji s jeho osobností, s jeho myšlenkami a mentálními mapami, respektuji jeho přání a jeho konkrétní kroky, na které si přišel sám. Jako kouč mu pomáhám pomocí otázek najít své vlastní odpovědi, ty nejlepší řešení, které by stěží sám hledal v záplavě svých negativních myšlenek způsobených sníženou psychickou odolností. Koučink je skvělý nástroj, ale je potřeba přesně vědět kdy, jak a na co se sportovce zeptat. Při jeho správné aplikaci jsou výsledky často až fascinující.

Mentální trénink doporučuji až na základě zjištěných skutečností pomocí koučinku (zdrojů problému), vycházím přitom z mentálního nastavení sportovce (různé bloky a návyky). Je velice důležité, aby každá mentální technika byla doporučena speciálně podle osobnosti sportovce! To znamená, že například „vizualizace“ je obecná technika, ale její přesné provádění se sportovci „ušije na míru“. Pokud bych mu přikazovala kdy, kde a jak má vizualizaci realizovat a nerespektovala jeho návyky a požadavky, byla by technika neefektivní. Každý další setkání se pomocí koučinku nastavují nové, kontrolují a doladují již zavedené mentální techniky, hlavně na základě jejich využití přímo v terénu – na tréninku, závodě i mimo něj. Výsledkem je přesný „mentální manuál sportovce“, který je jim ověřený v praxi a na 100 procent posílí jeho psychickou odolnost. Protože právě ona se skrývá za obsahem cílů profesionálních sportovců. Na jejím základě, dokážou sportovci překonávat různé překážky, kterým ve své sportovní kariéře musí dennodenně čelit. Velkým přínosem je to, že pomocí svého „mentálního manuálu“, který trvá vytvořit až půl roku, si sportovci dokážou pomoct v budoucnu i bez konzultací se sportovním koučem, nebo jen s jeho občasnou asistencí v krizových situacích.

Mým jednoduchým shrnutím je, že pomocí koučinku kouč pomůže sportovci odhalit vše, co mu bránilo dosahovat maximální výkony a naopak nastavit vše, co mu tyto výkony pomůže dosahovat. Tady neradím! Doporučení mentálního tréninku je určitá forma rady, i když se i tady musí sportovec se vším na 100 procent vnitřně ztotožnit. Pokud se toto povede, jsou výsledky úžasné a sportovní cíl je vždy dosažen.

Mentální trénink je dle mých zkušeností bez koučinku méně efektivní, proto je jejich vztah – vzájemné propojení ve sportovním koučinku pro moji práci nevyhnutelné.

Na závěr je důležité si ještě jednou připomenout, že zásadní roli tady hraje i fakt, že bez odborné práce sportovního kouče nebo sportovního psychologa, by bylo velice těžké a v některých případech i nemožné dosáhnout tak efektivních výsledků, které mohou zásadním způsobem ovlivnit výkonnost ba dokonce kariéru profesionálního sportovce.