Jak mi mentální trénink pomohl při ½ maratonu a kam mne to nejenom jako sportovního kouče posunulo?

Zpět na články
Kategorie: Vrcholový sport

Pomohl mi necítit bolest, pomohl mi „dobíjet baterky“, pomohl mi věřit si a překonat samu sebe, pomohl mi o dost zvýšit výkonnost!

I když jsem vrcholový sport pověsila na hřebík již před časem, pořád mám duši a srdce sportovce. Takže makám, jak mi to pracovní a rodinný povinnosti dovolí. Ale věřte tomu, že když se chce, čas se vždy najde! Mám taky své sportovní cíle a hledám stále nové výzvy. Když mi má kamarádka Eva Šebrlová navrhla, že chce, abych taky běžela ½ maraton, pomyslela jsem si „to je za 6 týdnů, to nestihnu“! Poslední dva měsíce jsem pro nemoc a pracovní povinnosti trénovala málo. Byla to ale výzva, a já se rozhodla do toho pustit! Propojila jsem intenzivní fyzický trénink s mentálním tréninkem. Vše, co se mi postavilo do cesty, jsem dokázala využít ve svůj prospěch. Byl sníh, zima, mokro a led, no mne to nabíjelo energií víc a víc. Nastavila jsem si mysl na svůj důležitý cíl, využívala jsem pozitivní samomluvu a vizualizovala jsem si vše, co jsem potřebovala ke svému zlepšení. Každá technika mentálního tréninku mne posouvala blíž a blíž k mému cíli. Mentálně jsem byla schopna běžet intervalový trénink o mnoho rychleji než ve skutečnosti, stačilo využívat a „programovat“ svou mysl správným způsobem! Po 5 týdnech intenzivního tréninku jsem věděla, že moje výkonnost se stupňuje podle plánu. Samotný závod bych v té zimě, kdy bylo něco kolem 3 stupňů bez svých mentálních technik nedokázala dát v čase 1:31h. Na to, že spíš já mentálně „trénuji“ vrcholové sportovce, aby podávali maximální výkon, to byl pro mne skvělý výsledek. Pořadí 39 z 2600 žen, kdy jsem neporazila jen některé profesionálky mne moc potěšilo. Byla to úžasná zkušenost, která mi pomohla zase pocítit na vlastní kůži techniky mentálního tréninku, které učím své sportovce. Ten účinek je tak veliký, že mám chuť se vrátit zase do vrcholového sportu! Vím, že každou překážku bych milovala a proměnila v příležitost být ještě lepší! Zase mne to přesvědčilo, že vítězství je stav mysli! Zůstanu ale v pozici kouče a mentálního trenéra, který se sice bude dále připravovat na závody a testovat nové mentální techniky, a vrcholový sport raději přenechám o něco mladším kolegům. Zásadní je, že jsem zase o kousek dál jako sportovní kouč, který pomáhá jiným sportovcům překonávat náročné výzvy a dosahovat vysoké sportovní cíle.

O ten skvělý pocit jsem se s Vámi chtěla podělit :-).

Vaše Andrea!