Inteligence a paměť

Zpět na články
Kategorie: Koučink a věda

Je možné mít nízkou inteligenci, ale vynikající paměť nebo naopak? Existuje mezi pamětí a inteligencí nějaký vztah? Jak spolu souvisí inteligence a paměť.

Měření paměti bývá součástí některých IQ testů. Zpravidla jde však pouze o volitelnou část testu a není nezbytné ji pro výpočet IQ měřit.
pamet01V psychologické praxi se paměť v souvislosti s měřením inteligence přímo nezjišťuje. Ovšem její dobré fungování je předpokladem pro úspěšné vyplnění testu inteligence. Představme si například obyčejnou číselnou nebo slovní řadu, jaké najdeme ve většině testů. Jaké číslo bude místo otazníku: 5, 10, 15, 20, ? Které slovo nepatří mezi ostatní: pistole, puška, šroubovák, dělo, samopal. Pro správné vyřešení těchto úkolů potřebujeme paměť. Kdybychom pročítali číselnou řadu, ale nepamatovali si, jaká čísla jsme už četli, nemohli bychom poznat princip pokračování čísel. Tento úkol vyřešíme snadněji také, pokud máme dobrou dlouhodobou paměť a známe násobky čísla pět. Podobně potřebujeme paměť pro vyřešení druhého úkolu. Informaci o tom, co vše patří mezi zbraně, máme v dlouhodobé paměti. Jinou část mozku použijeme pro „výpočetní výkon“, abychom zjistili, jakou souvislost tato slova mají.

Je tedy jasné, že bez dobře a rychle fungující paměti není možné dosáhnout v testech inteligence výborných výsledků.

Na druhou stranu ani excelentní paměť není zárukou dobré inteligence. V literatuře jsou popsány případy lidí s vynikajícími znalostmi encyklopedické povahy. Tedy lidí s perfektní pamětí dlouhodobou. Řada z nich však v testech IQ dopadla silně podprůměrně. Vysvětlení tohoto jevu spočívá v tom, že i když máme dobrou paměť, není nám to nic platné, pokud to nejsme schopni podpořit silným „výkonem“ našeho mozku. Obrazně si to lze představit jako počítač s pomalým procesorem a velkým harddiskem. Do takového počítače se vejde mnoho dat, ale vše mu dlouho trvá, neumí s daty logicky zacházet, nevidí souvislosti. V praxi se však nejčastěji setkáváme s lidmi, kteří mají dobrou paměť a dobrou inteligenci a naopak. Jde o nejčastější případy, ale neříkají nic o vztahu paměti a IQ.

Na závěr zmíníme výkony šachových velmistrů. Polský šachový velmistr Miguel Najdorf sehrál simultánně a poslepu partii 45 šachů. Jen 2 hry prohrál. Během hry si musel pamatovat postavení více než 1400 kamenů a hrál na celkové ploše 2880 polí. Na první pohled je takového výkonu schopný pouze člověk s mimořádnou inteligencí. Ve skutečnosti potřebujeme imteligenci na to, abychom vyhráli nad soupeřem, ale ne na to, abychom si pamatovali rozestavení mnoha partií šachu. Mistři této hry mají v hlavě mnoho sekvencí a situací, které již znají. Narozdíl od laika potřebují daleko méně využít paměť, aby si postavení pamatovali. V jednom pokuse se zjistilo, že čím lepší hráč šachu, tím přesněji si pamatuje rozestavení figur v několika hrách. Pokud se však hrací kameny na šachovnici umístí bez logiky, tak, jak by se to v šachu nikdy nemohlo stát, tyto rozdíly zmizí a velmistři si pamatují stejně jako jiní lidé.